8-bitová Demoscéna / A4 – nultý priestor / Bratislava

18/06/2008 / 20:00h / kino inak / 50 Sk, Nám. SNP 12, 812 34 Bratislava, Slovenská republika

Komponovaný večer věnovaný 8-bitové Demoscéně se po svém uvedení v kině Světozor (audiovisual) přesouvá do bratislavského centra súčasnej kultúry A4 – nultý priestor. Retrospektivně bude program rozšířen o ruskou demo-skupinu CPU/Inward, C.P.U. a původně crackovací skupinu Fairlight ze Švédska.
Koncepci promítání pro A4 připravil František Zachoval z DigiLabu AVU v Praze.
http://a4.sk

Prezentovaná Demoscéna je sítí kreativních lidí, kteří pomocí strojového kódu vytváří na 8-bitových osobních počítačích z 80. let minulého století multimediální díla. Používají k tomu většinou již historické Atari, ZX Spectra a Commodore 64, tedy hardwarově omezené stanice, které jsou na tom výkonnostně mnohem hůře. Do večera rozděleného podle chronologie a platforem vzniku na pět částí byly naopak vybrány ukázky autorů, kteří jsou samotnou komunitou vnímáni jen velice periferně. Jejich bitové filmy se silně vzdalují typické techno-vizualitě a tím přesahují současnou Demoscénu. Obsahovou stránkou se blíží výtvarným formám jako je komiks, animace, graffiti, industriální scéna, atd …

Promítání se zaměří především na ruskou scénu a to na skupinu Skrju a CPU. Původní název skupiny diskmag (1999) od roku 2001 se pozvolně mění na Skrju, což je foneticky přeneseno ze Screw, který je akronymem původního názvu Scream crew. Zakladatelem je Alexander Kolnogorov z Rybinska (sq), Kirill Gluschenko z Kaliningradu (kq) a Oleg Nikitin z Krasnodaru (nq), po roce 2007 střídá designéra skupiny Kirilla Gluschenka Tanya Petrushova (tanya2308). Skupina Skrju je typickým sdružením, které je od samotného vzniku vnímané samotnou komunitou demoscény velice periferně. Jejich dema programově neukazují žádané špičkové efekty, extrémní datové limity, ale vnášejí do scény osobní příběhovou linku a citlivou reflexi prostoru pole kde samotní autoři působí, žijí. Pracují s motivem reflektující minulost bývalého Sovětského svazu a s jeho komplikovaným odkazem v podobě roztrhaných sociálních vazeb. Tvůrci si pokládají základní otázky vlastní funkce ve společnosti, které jsou pod vlivem děsivých vzpomínek na dětství a bizardní komunistický systém. (Mother, USSR 2385 a Father).

Toto apokalypticko-mystické drama je provázáno traumatizujícími zvuky skladatele Olega Nikitina. Jejich obsahová a vizuální stránka se mění změnou designérů (2007). Zkušenost Tanyi Petrushové je patrná v intimnější autobiografické poloze vyprávění, kde citlivě interpretuje více současnou situaci mladých Rusů. V centru vyprávění je člověk, který je sám, který na něco čeká a který se nakonec rozplyne (Almost Here a Elswere).

Přes značnou geografickou bariéru zpočátku skupina pracovala pomocí pošty a nyní logicky po internetu. Od svého vzniku v roce 1999 se poprvé setkala až po pěti letech (2004). I když samotná skupina uznává, že není silná v programování je podobnými směry demoscény respektovanou jednotkou. Druhá početnější skupina cyberpunks unity (CPU) je volnějším sdružení okolo 20 lidí, kde v samotném jádru vznikl výzkumný tým tří členů nad platformou ZX Spekter, kteří vystupují pod značkou Inward. Autoři této skupiny delší dobu glosují současnou politickou situaci Ruské federace (FREEDAX?, Another One Day, who is master a anger). Druhou jejich polohou je konceptuální narativní forma, kde audio složka stimuluje diváka do silné emociální roviny. Doplňující texty ve svých dílech mají funkci částečné informace a tím dávají široký prostor divákům si vnitřně rozvinout vlastní příběh.

CPU je nejorganičtější a nejdynamičtější těleso, které současně udává směr vývoje 8bitové demoscény na Evropském kontinentě, současně je skupina velice uznávaná přes svou sílu a rafinovanost v programátorském umění. Kompletně celá ruská scéna je stále fyzicky odříznutá od západní Evropy a současný bezpečnostní systém Ruské federace neumožňuje mladým scenérům se volně pohybovat po evropských prezentací jako je slovenský FOReVER, německý Breakpoint nebo anglický raww.orgy.

Večer zakončí psychologicko-tématická dema crackovací skupiny Fairlight ze Švédska, která vyrostla na Commodore 64. Necelých dvacet let od svého vzniku (1987) si na ně došlápla FBI a v rámci operace „Operation Fastlink“ byla činnost skupiny paralyzována. Až po dvou letech znova nastartovala svojí ilegální činnost, jejíž součástí je i tvorba osobních dem.

Digitální média je tak dynamický obor, že novo-mediální díla vzniklé před několika lety v nás vzbuzují už jen archaičnost. Toto efemérní médiu posouvá bezprostředně mezilidskou komunikaci vpřed. Tyto parametry lze také aplikovat i na umění dem, které současně zprostředkovává autodidaktickou cestu lidí nenapojených na současné výtvarné umění. Je jasné, že část tvůrců 8bitové demoscény nestojí o maximální využití matematických algoritmů, minimálního objemu dat a plně zapojeného výkonu počítače a tím demonstrovat své technické znalosti, ale konfrontovat svůj osobní postoj.

František Zachoval
DigiLab AVU v Praze

Vloženo : 01. 06. 2008
Autor : Jan Habrman
Kategorie : Bio , Projekty

Komentáře

Leave a Reply